Flavonoidy a jejich biologické působení

Shrnutí odborných poznatků o flavonoidech vzniklo na základě popudu a přání dlouholetého přítele, spolužáka a laskavého zaměstnavatele pana Františka Andrse, který se, bohužel, této konečné verze nedožil.

S úctou a poděkováním, Karel Volf.


 

Zvýšený zájem o aplikaci flavonoidů – velké skupiny přírodních, rostlinných, látek v biologii a medicíně, je alespoň z části dán jejich známým zdravotním působením.

Ing. František Andrs, zakladatel firmy Natim a. s., je původcem myšlenky sepsání této práce.

Společnost JuWital, s.r.o. zabývající se aplikací těchto vysoce účinných látek ve stravě pro léčení chorob, publikovala několik prací týkajících se přehledu vybraných specifických onemocnění ovlivněných flavonoidy.

Nové výzkumy odkryly v novém světle i některé účinky dávno používaných rostlin v lékařství (šalvěj, rozmarýn, ale i čaj a řada dalších) na různé nemoci s tím, že jde  např. o specifické účinky antioxidantů – často flavonoidů obsažených v těchto rostlinách. Jako nesmírně důležité se ukázalo, že právě flavonoidy např. mohou napomáhat endogenním obranným antioxidantům v těle k deaktivaci vzniklých radikálů při oxidačním stresu, při nadbytku vzniklých radikálů  a zabránit tak poškození životně důležitých látek jako jsou bílkoviny, lipidy nebo DNK, s kterými radikály jinak reagují a ničí je. (A nebo,  ještě spíše-  zasahovat do signálních drah buněk a aktivovat je a regulovat  tak biochemické reakce  specifických a reversibilních kompartmenových systémů) !

Ionty nebo molekuly mohou obsahovat atom s jedním nepárovým elektronem, což propůjčuje iontu nebo molekule osobité vlastnosti. Tak hovoříme o radikálech, o radikálových kationtech (+) nebo radikálových aniontech (-).

U neutrální molekuly „A“ vzniká přenosem jednoho elektronu na tuto molekulu radikálový anion „A- “ odtržením elektronu od molekuly radikálový kation „A+“.  

Radikály jsou tedy charakterizovány lichým počtem vazebných elektronů.

Výsledkem vzniku radikálů (např. UV zářením nebo jiným způsobem) je poškození zmíněných důležitých specifických látek.Má se zato, že alespoň v řadě případů - antioxidanty, jako jsou flavonoidy nebo vitamíny C, E a další látky- jejich suplementace,může pomáhat, alespoň částečně,deaktivovat, zhášet, neutralizovat, nadbytek vzniklých radikálů, tj ovlivnit vzniklý oxidační stres,  bránit jejich  nadbytku,( např. klasický, dávno  známý případ - např. zhášení superoxidu - askorbátem) a tím znemožňují jejich následný destrukční vliv na příslušný oxidovatelný substrát . Nebo,  mohou ovlivnit redox situlaci určitého kompartmentu buňky a tak se podílet  na molekulární  úrovni, na signalizaci v buňce především redox  dependentním, ale i jiným způsobem.

Mnoho  určitých flavonoidů –může mít - v závislosti na řadě okolností, jednak  přímý antioxidační účinek a  jsou ( hlavně při vyšší koncentraci) účinné antioxidanty jednak působí přímo, tj. zháší  volné radikály ve vodném, nebo organickém  prostředí, jednak,  se jejich působení může dít  nepřímo,  např .  aktivací nebo deaktivací, inhibicí, antioxidačních enzymů , nebo transkripčních  faktorů.  Nebo  mohou chránit poškození DNK, způsobené volnými radikály, nebo snižovat  její poškození. Vedle toho mohou potlačovat  štěpení  dvojité šroubovice DNK a  mohou i chelatovat  přechodové  kovové ionty odpovědné za tvorbu  ROS  a proto  bránit   iniciaci lipogenásové reakci.

Zároveň působí na různé transdukční, signální cesty v buňce a  mohou i ovlivnit např. extracelulární signál regulující kinázy nebo jiné transkripční faktory a regulovat, modulovat- tak buněčnou signalizaci a  projevovat  tak své působení různým způsobem.

 Je známo i fyziologické působení flavonoidů, jejich ovlivňování kardiovaskulárních chorob nebo určitých nádorů, či jejich vliv na neurologické nemoci.

Např. červené víno je považováno za účinný zdroj flavonoidů. Jeho pravidelné užívání v malých dávkách by mohlo snížit kardiovaskulární choroby až o 40 % díky jeho antitrombotickým i antioxidačním vlastnostem.

Rovněž  častá konzumace ovoce, zeleniny nebo i čaje – tj. látek s velkým množstvím flavonoidů,  může přispívat k poklesu  některých kardiovaskulárních chorob, nebo jejich prevenci ( dilatace arerii). Současně příznivě ovlivňuje  některé druhy nádorů ve smyslu jejich apoptózy nebo i vzniku  Tj. vysoká  konzumace této potravy, může  modulovat  prozánětlivé a onkogení signály.

Flavonoidy, např. v extraktu 362 Gingko biloby, nebo v Kurkumě (Curkumin), se rovněž mohou podílet  i na léčbě, nebo k  prevenci různých neurode-generativních onemocnění (Parkinsonova, Alzheimerova choroba, Huntingtova choroba aj.) ve smyslu neuroprotektivní ochrany. To je dáno jednak díky jejich konvenčním antioxidačním schopnostem, tj. schopností  reagovat přednostně s oxidačními činidly nebo (spíše) ovlivněním např. signální kaskády buňky, ovlivněním exprese genů a potlačením cest vedoucích k zániku neuronů.

Ve sdělení jsou uváděny literární prameny týkající se působení flavonoidů po chemické i fyziologické stránce, dále jejich působení na enzymy ovlivňující reaktivní radikály.  Současně je stručněji diskutován jejich vliv na kardiovaskulární choroby a peroxidaci lipidů, ovlivnění nádorových onemocnění i jejich vliv na neurodegenerativní choroby.

Práce si klade za cíl stručně upozornit na důležitost  některých aspektů spojených s aplikaci flavonoidů. Vzhledem k tomu, že je popisováno využití flavonoidů v různých směrech, jsou u některých kapitol ve zkratce opakovány některé skutečnosti , jinde uváděné šířeji. Je to proto, aby čtenář zajímající se jen o jeden obor aplikace flavonoidů nemusel vyhledávat pasáže z kapitol, jež jsou pro něj nezajímavé. Téměř exploze původních prací v současné době, které se týkají  ovlivnění některých druhů onemocnění flavonoidy,  vedla  k rozšíření původního  sdělení  z let  kolem roku 2007 o   některé  nové aspekty působení  flavonoidů, tak jak jsou  uvedeny v řadě  publikací přibližně do polovinu roku   2016.

Autor touto cestou děkuje několika odborníkům, kteří přečetli jednotlivé kapitoly nebo celou práci, za kritické poznámky a připomínky. Jedná se o dr. Hálovou CSc. a dr. A. Kasala DrSc. z ČAV, dr. J. Nedvěda z onkologického oddělení nemocnice Kladno, doc. dr. J. Bašteckého CSc. z  psychiatrické základny Ústavu pro doškolování lékařů Praha, dr. V. Hanuše DrSc. z ČAV, doc. ing. Z. Zlocha CSc. z LFKU Plzeň, prof. dr. J. Klinota DrSc. z Přírodovědecké fakulty UK, pana J. Pajskra za  úpravu podkladů a především zemřelého dr. Ž. Procházku CSc. z ČAV, který dlouho pracoval v oblasti biologie a chemie přírodních látek a bez kterého by toto orientační upozornění na některé biologické aspekty flavonoidů nevzniklo.                                   

Pracovníkům  firmy  JuWital s.r.o.  i  děkuji  za zájem a pochopení


PDF ke stažení zde:

Flavonoidy a jejich biologické působení

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.